Včelařská konference

Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. To zdůrazňuje každý opravdový praktik co se zabývá včelařením. Samotná genetická základna a její ochrana je věcí diskuze křížení plemen. Italská včela nebo černá nebo kraňská se tumíchají minimálně a prokazatelně od roku 1856, kdy vznikaly první včelařské spolky které přes včelařské tisky a jejich inzerci nabízely přes své akční činovníky dovozy včel. To bylo a je dodnes základem bytí spolků, matky a jejich dovozy. Proto si myslím, že tu je velká zkušenost ohledně křížení a pokud někdo fundovaný potřebuje dovézt pro řízené křížení materiál, nějaký zákon mu vtom nezabrání a původ nakone toho co chová bude kraňský.

Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní a pokud se opravdoví včelaři rozhodnou stěhovat za výhodnými klimatickými a snůškovými podmínkami, narazí na tento konzervativní přístup. A otázkou je jestli to je dobrý přístup nebo špatný. Vše má své pro a proti. _gp_
........
(e-mailem) --- 25. 7. 2017
Re: krĂĽlovna

netuším od kud si? V oblasti kterou jsem vymeziljejako přírodní výskyt těch
linií je XYZ. Defakto co chovatel to vlastní linie i když vykazuje všechny
znaky kraňky. přrozeně docházelo ke křížení v Rakousích s vlaškou na Moravě
s černou a na Slovensku s ukrainskou Ale Kraˇka je pro celý karpatský oblouk
výhodná pro svůj rychlý rozvoj na jaře a dobře využívá ranné snůšky s
krajiny stepní povahy. Česká kotlina se již vyznačuje větším podílem lesů a
tam již určitě nemusí tak dobře vyhovovat moravské linie

pepan

"Výnos od včelstev velmi ovlivňuje způsob chovu. "
------------------------------------
To je bez diskuze. Nad tím není co řešit
----------------------------------------------
"Tady jde ale o jinou věc a tou jsou přesuny včelstev po EU. To tu ješt ve velkém neprobíhá a včelaři jsou v tomto velmi konzervativní"
--------------------------
To podle mně není konzervativismus včelařů, ale to, že jakmile nějaký včelařský evropský velkoprovoz začne rozsáhlé kočování v rámco celé EU provozovat, půjdou stacionárné velkovčelařské chovy ekonomicky do háje.
Například takový velkovčelař by mohl včely přezimovat někde v Řecku, kde by v podstatě neměl náklady na cukr, protože tam leccos kvete i v zimě. Potom by mohl jet třeba na "vlně řepky. Někdy na začátku dubna kvete řepka na Balkánu, o 15 dní později někde v ma´darsku, na začátku května někde v ČR a mohl by skončit v druhé polovině května někde na pobřeží Baltu v Litvě nebo Estonsku. Měl by tak tři sklizně z řepky, zatímco stacionární včelař jen jednu. Případně by si mohl někde k Dunaji odskočit na snůšku na med z akátu.
Podobnou "vlnu", jen o 14 dnů - měsíc později by mohl realizovat třeba z javorů klenů a o dalších 14 dnů. měsíc později z velkolistých a později z malolistých lip.
Na začátku podletí v červenci by třeba končil medovicovou lesní snůškou v pobaltských zemích nebo třeba v Polsku v Bělověžském pralese atd.....
A potom, jak by se ochlazovalo, by zase jel za lesním medovicovým medem opačným směrem na jih . Z Polska do lesů v Tatrách, potom někde v Maďarsku ,Chorvatsku, až by zase někdy v listopadu skončil se snůškovým obdobím někde v lesích v severním Řecku.
Takový kočovný velkovčelař by pak teoreticky mohl mít od dubna po říjen každý měsíc 1 - 2 snůšky, to je několikrát víc medu než stacionární včelař.
A právě proto podle mne takové kočování současní komerční včelaři blokují, protože jinak by zkrachovali.